Gano Sillick Dunn (1870-1953) nebyl jen elektrotechnickým inženýrem. Byl to vizionář, vynálezce, podnikatel a vzdělanec, jehož přínos k rozvoji elektrotechnického průmyslu a vzdělávání je neoddiskutovatelný. Jeho životní příběh je fascinující směsicí osobních výzev, technologických inovací a služby společnosti.
Od náročného dětství k akademické excelenci
Gano se narodil 18. října 1870 v Yorkville v New Yorku jako syn válečného veterána občanské války, generála N. Gano Dunna a Amelie Sillick. Jeho dětství nebylo jednoduché – rodinné skandály a osobní tragédie poznamenaly jeho rané roky. V roce 1892, když bylo Ganovi 22 let, jeho otec tragicky ukončil svůj život v Denveru.
Přes tyto těžkosti mladý Gano projevoval mimořádný talent a zájem o vzdělání a praktické vynálezy, inspirován svým dědečkem, učitelem a vynálezcem Nathanielem Dunnem. Už v 15 letech, během studia na City College of New York, začal pracovat jako operátor pro Western Union Telegraph Company.
Pozoruhodná akademická dráha
• V roce 1889 získal bakalářský titul v oboru věd na City College of New York s vyznamenáním Phi Beta Kappa
• V roce 1891 obdržel první titul v oboru elektrotechnického inženýrství, který kdy udělila Columbia University
• V roce 1897 dokončil magisterské studium věd na CCNY
Setkání s velikány elektrotechniky
Dunn měl to štěstí, že se během svého života setkal s několika legendami elektrotechniky, které významně ovlivnily jeho kariéru.
Thomas Edison
Jako mladý student navštívil laboratoř Thomase A. Edisona, který mu nabídl práci. Dunn ji odmítl, aby mohl dokončit své vzdělání, ale toto setkání na něj hluboce zapůsobilo:
"Z téměř nekonečné laskavosti k mladým mužům, kteří se snažili, mě pan Edison přijal uprostřed laboratorní práce, kterou prováděl při potahování laminovaných armaturních desek. Zdálo se, že ho zajímají otázky, které jsem mu položil, pak vytáhl mě, a strávil hodinu tím, že mi osobně ukázal svou továrnu na lampy... Na konci návštěvy mi nabídl práci."
Nikola Tesla
Ještě významnější bylo jeho setkání s Nikolou Teslou, kterému asistoval při historické přednášce o vysoké frekvenci na Kolumbijské univerzitě:
"Tesla vyřešil největší problém elektrotechniky své doby... Můj kontakt jako asistenta při historické přednášce o vysoké frekvenci na Kolumbijské univerzitě zanechal nesmazatelný dojem a inspiraci, která ovlivnila můj život."
Toto spojení s Teslou bylo natolik silné, že Dunn později sloužil jako jeden z nosičů rakve na Teslově pohřbu.
Profesní úspěchy a inovace
Dunnova profesní kariéra byla stejně pozoruhodná jako jeho vzdělání. V roce 1913 se stal prezidentem J. G. White Engineering Corporation, prestižní inženýrské firmy.
Byl také prezidentem Amerického institutu elektrotechniků (předchůdce IEEE) v letech 1911-1912 a působil jako pokladník a později předseda správní rady Simplified Spelling Board.
Od roku 1935 do roku 1951 zastával funkci prezidenta Cooper Union, renomované instituce pro pokročilé vzdělávání v umění, architektuře a inženýrství.
Dunn byl také předsedou a CEO americké Národní výzkumné rady (National Research Council), kde přispěl k formování národní výzkumné politiky.
Vynálezy a patenty
Jako vynálezce a inovátor získal Dunn mnoho patentů v oblasti elektronických a mechanických zařízení:
• Elektrický spínač (bubnový sekvenční ovladač)
• Stroj na ohýbání kovových pásů po hraně
• Vylepšení elektrické distribuce pro řízení elektromotorů
• Systém regulace rychlosti pro strojní zařízení poháněná elektromotorem
• Vyvážená armatura pro dynamo-elektrické stroje nebo elektromotory a metoda jejich vyvažování
• Automatická elektromagnetická brzda
• Vylepšení dynamo-elektrických strojů
Záchrana krajanů při vypuknutí první světové války
Jednou z nejpozoruhodnějších epizod Dunnova života byla jeho role při záchraně amerických občanů z Evropy na počátku první světové války. V roce 1914 byl Dunn v Itálii, když vypukla válka. Spolu s dalšími garanty zaručil 500 000 franků ve zlatě pro zajištění pronájmu lodi Principe di Undine, která měla převézt americké uprchlíky z Janova do New Yorku.
Jako pokladník výboru ručitelů Dunn sbíral hotovost nebo potvrzoval důkazy o úvěru od 400 úzkostlivých Američanů, kteří si rezervovali místo na lodi. Během plavby také organizoval přednášky a každé ráno vyvěšoval bulletiny z bezdrátového telegrafu o průběhu války.
Po příjezdu do New Yorku 23. srpna 1914 se Dunn a zbytek výboru setkali s asistentem ministra zahraničí, aby vyjádřili spokojenost s kroky, které vláda do té doby podnikla pro pomoc Američanům v zahraničí.
Ocenění a odkaz
Za své mimořádné příspěvky k vědě a inženýrství získal Dunn řadu prestižních ocenění:
• IEEE Edison Medal (1937) za "významné úspěchy v elektrotechnice a rozvoji elektrické komunikace"
• Hoover Medal (1940)
Byl zvolen členem několika prestižních vědeckých společností:
• Národní akademie věd Spojených států
• Americká akademie umění a věd
• Americká filozofická společnost
Po jeho smrti, v roce 1955, James A. Healy a Harris A. Dunn, na památku svého zesnulého bratra Gana, darovali knihovně Colby College vzácný výtisk Norimberské kroniky z roku 1491.
Závěr
Gano Sillick Dunn byl mimořádnou osobností, která spojovala akademické znalosti s praktickými inženýrskými dovednostmi a obchodním talentem. Jeho schopnost překonat osobní překážky a dosáhnout významných úspěchů v různých oblastech z něj činí inspirativní postavu v historii elektrotechniky.
Podobně jako elektrický proud přenáší energii mezi různými body, Dunn přenášel znalosti a inovace mezi akademickým světem, průmyslem a veřejnou správou, čímž významně přispěl k technologickému pokroku a vzdělávání v první polovině 20. století.