Svět před tranzistorem: éra žhavých elektronek
Elektronika první poloviny 20. století stála na elektronkách. Ty dokázaly zesilovat signál i spínat proud, ale měly zásadní nevýhody:
-
byly velké a křehké
-
silně se zahřívaly
-
měly vysokou spotřebu
-
často se porouchávaly
Například první plně elektronický počítač ENIAC obsahoval přibližně 18 000 elektronek a zabíral celou místnost. Každá porucha znamenala hodiny hledání vadné součástky.
Telefonní společnost AT&T proto zadala svým výzkumníkům jasný úkol: najít spolehlivější náhradu.
Čtyři muži a jeden převratný objev
Na projektu pracoval tým fyziků:
-
John Bardeen – teoretik s mimořádnou intuicí
-
Walter Houser Brattain – experimentátor s citlivýma rukama
-
William Bradford Shockley – vedoucí týmu a autor teoretické koncepce
- Sidney Darlington - pracovník v Bell Labs
Experimentovali s polovodičem – germanium. Přiložením dvou velmi blízkých kontaktů na jeho povrch dokázali zesílit elektrický signál. Vznikl první bodový tranzistor.
V roce 1956 získali za tento objev Nobel Prize in Physics (nobelova cena za fyziku)
Co je vlastně tranzistor?
Zjednodušeně řečeno je tranzistor elektronický ventil.
Umí:
-
zesilovat slabé signály
-
fungovat jako rychlý spínač
Právě schopnost fungovat jako miniaturní spínač umožnila vznik digitální techniky – jedniček a nul.
Shockley brzy navrhl dokonalejší konstrukci – tzv. přechodový (junction) tranzistor. Ten se stal základem masové výroby.
Zrod Silicon Valley
Shockley si později založil firmu Shockley Semiconductor Laboratory. I když jako manažer příliš neuspěl, z jeho týmu odešla skupina mladých inženýrů, kteří založili Fairchild Semiconductor – a z ní později vznikl i gigant Intel.
Tím se začal psát příběh Silicon Valley.
Od několika součástek k miliardám
První tranzistory byly velké a vyráběly se jednotlivě. Dnes se jich na jediném čipu nacházejí miliardy. Moderní procesory jsou složeny z extrémně malých tranzistorů o velikosti několika nanometrů.
Miniaturizace umožnila:
-
osobní počítače
-
mobilní telefony
-
internet
-
umělou inteligenci AI
-
kosmické technologie
Bez tranzistoru by digitální revoluce nikdy nenastala.
Zajímavost na závěr
John Bardeen je jediný člověk v historii, který získal Nobelovu cenu za fyziku dvakrát – podruhé za teorii supravodivosti.
Proč je tranzistor největším vynálezem elektro?
Protože se nestal jen jednou součástkou navíc. Stal se základní stavební jednotkou moderního světa.
Každý e-mail, každá fotografie, každá webová stránka i každý mikroprocesor ve vašem zařízení – to vše začalo malým experimentem s kouskem germania v roce 1947.

