Někteří lidé budují kariéru. Jiní budují infrastrukturu celých kontinentů. Walker Lee Cisler patřil do té druhé kategorie. Tento americký inženýr a podnikatel vstoupil do Paříže po boku generála de Gaulla, obnovil evropskou elektrizační soustavu a stal se průkopníkem jaderné energetiky.
Začátky v Ohiu
Walker Lee Cisler se narodil 8. října 1897 v Mariettě ve státě Ohio. O jeho dětství toho mnoho nevíme, ale víme, kam ho život zavedl – na prestižní Cornell University.
V roce 1922 zde získal titul v oboru strojního inženýrství. Během posledního ročníku byl zvolen do Sphinx Head Society – jedné z nejstarších a nejprestižnějších studentských organizací na Cornellu. Členství v ní bylo známkou výjimečnosti.
Od New Jersey k válečné výrobě
Po studiích nastoupil Cisler do Public Service Electric and Gas Company v New Jersey. Prošel zde různými pozicemi a sbíral zkušenosti s provozem energetických sítí.
V roce 1941 přišel zlom. Cisler byl jmenován vedoucím oddělení výroby zařízení při americkém War Production Board – úřadu, který koordinoval válečnou výrobu. Amerika se připravovala na vstup do druhé světové války a potřebovala lidi, kteří rozumí průmyslu.
V polovině roku 1943 se stal hlavním inženýrem elektráren ve společnosti Detroit Edison. Ale jeho největší mise teprve přicházela.
Muž, který rozsvítil Evropu
Rok 1944. Spojenci postupují Evropou. Osvobozená území však čelí zásadnímu problému – zničená energetická infrastruktura. Bez elektřiny nelze provozovat továrny, nemocnice ani vodárny.
Generál Dwight Eisenhower potřeboval odborníka. Vybral si Cislera.
Cisler byl jmenován vedoucím veřejných služeb při Vrchním velitelství spojeneckých expedičních sil (SHAEF). Jeho úkolem bylo obnovit elektrárny v osvobozené Evropě. Představte si to jako být hlavním elektrikářem pro celý kontinent uprostřed největšího konfliktu v dějinách.
Působil na Sicílii, navštívil Rusko a v srpnu 1944 vstoupil do Paříže společně s generálem Charlesem de Gaullem. Tento moment měl obrovský symbolický význam – osvobození francouzské metropole.
Cislerova práce přinesla výsledky. Do roku 1945 francouzská elektrizační soustava vyráběla více energie než před válkou. To nebyl jen technický úspěch. Byla to naděje pro miliony lidí.
Návrat a vzestup v Detroit Edison
Po válce se Cisler vrátil do Detroit Edison. Jeho kariéra nabrala strmý vzestup:
• 1945 – hlavní inženýr
• 1948 – výkonný viceprezident
• 1951 – prezident
• 1954 – generální ředitel (CEO)
• 1964 – předseda představenstva
Z inženýra se stal vůdce jedné z nejvýznamnějších energetických společností v Americe.
Průkopník jaderné éry
Cisler viděl budoucnost v jaderné energii. Nebyl to jen pozorovatel – aktivně ji utvářel.
V letech 1947–1948 působil jako výkonný tajemník poradní skupiny pro průmysl při Komisi pro atomovou energii (Atomic Energy Commission). Stal se prvním prezidentem Atomic Industrial Forum – organizace, která spojovala průmyslové podniky zainteresované v mírovém využití jaderné energie.
Jeho přínos byl tak významný, že v roce 1991 Americká nukleární společnost zřídila cenu nesoucí jeho jméno. Oceňuje příspěvky k rozvoji rychlých množivých reaktorů – technologie, která dokáže „vyrábět" více paliva, než spotřebuje.
Člen elitních organizací
Cisler byl zakládajícím členem National Academy of Engineering – Národní inženýrské akademie. Členství v ní představuje nejvyšší profesní uznání pro inženýry v USA.
Byl také členem (fellow) několika prestižních organizací:
• Institute of Electrical and Electronics Engineers (IEEE)
• American Institute of Management
• American Nuclear Society
Zastával funkci prezidenta v American Society of Mechanical Engineers, Engineers Joint Council a Edison Electric Institute.
Ocenění
Za svou práci obdržel Cisler řadu významných cen:
• Hoover Medal (1962) – udělovaná za vynikající službu lidstvu v oblasti inženýrství.
• IEEE Edison Medal (1965) – jedna z nejprestižnějších cen v elektrotechnice.
• John Fritz Medal (1967) – považovaná za „Nobelovu cenu inženýrství", udělovaná za vědecké nebo průmyslové úspěchy.
Podpora vzdělávání
V roce 1967 se Cisler začal zajímat o podporu podnikatelského vzdělávání na Northern Michigan University. Jeho angažmá bylo tak významné, že univerzita přejmenovala svou obchodní školu na Walker L. Cisler College of Business.
Po odchodu do důchodu z Detroit Edison v roce 1975 založil Overseas Advisory Associates Inc. – neziskovou organizaci, která poskytovala poradenství zahraničním zemím při rozvoji jejich energetického průmyslu. Cisler předával své zkušenosti dál i ve vysokém věku.
Osobní život a tragédie
Cislerův osobní život nebyl bez bolesti. Ze svého prvního manželství měl syna, který tragicky zemřel po srážce s nákladním autem rozvážejícím mléko. Manželství se následně rozpadlo.
Podruhé se oženil s Gertrude, která zemřela v roce 1974. Měl také další dvě děti – Richarda Rippeho a Jane Eckhardtovou.
Poslední léta strávil v Grosse Pointe v Michiganu.
Závěr dlouhého života
Walker Lee Cisler zemřel 18. října 1994 ve svém domě v Grosse Pointe. Bylo mu 97 let – dožil se požehnaného věku pouhých deset dní po svých narozeninách.
Byl pohřben na hřbitově Media Cemetery v Medii v Pensylvánii.
Walker Lee Cisler žil téměř celé 20. století. Zažil obě světové války, vzestup a pád impérií, příchod jaderného věku. Aktivně se podílel na tom, jak bude svět vypadat. Rozsvítil Evropu po válce, pomohl nastartovat jadernou energetiku a celý život předával své znalosti dalším generacím.
Někteří lidé jsou svědky dějin. Walker Lee Cisler je tvořil.