Znal jste někdy jméno, které tiše změnilo svět, aniž by o tom většina lidí věděla? Mihajlo Pupin je jedním z takových lidí – geniální vědec, vynálezce a filantrop, jehož práce zásadně ovlivnila způsob, jakým dnes komunikujeme.
Od chudého chlapce k světoznámému vědci
Mihajlo Idvorski Pupin se narodil 4. října 1858 v malé vesnici Idvor v tehdejší Rakouské říši (dnešní Srbsko). Jeho cesta z chudé srbské vesnice až na vrchol americké vědecké společnosti je jako dokonalý příběh o tom, jak houževnatost a touha po vzdělání mohou změnit život.
Jeho matka Olimpijada mu vtiskla do paměti slova, která ho provázela celým životem:
"Můj chlapče, pokud chceš jít do světa, o kterém tolik slyšíš na sousedských setkáních, musíš si opatřit ještě jeden pár očí – oči čtení a psaní. Ve světě je tolik úžasných znalostí a vzdělání, které nemůžeš získat, pokud neumíš číst a psát. Znalosti jsou zlatým žebříkem, po kterém stoupáme do nebe."
Americký sen v praxi
V roce 1874, po smrti otce, se mladý Pupin rozhodl odejít do Ameriky. Sám později napsal:
"Když jsem přistál v Castle Garden, měl jsem v kapse jen pět centů. Kdybych přivezl pět set dolarů místo pěti centů, má okamžitá kariéra v nové a pro mě dokonale cizí zemi by byla stejná."
Jako každý imigrant, i Pupin začínal od nuly. Pracoval v továrně na sušenky a zároveň se učil anglicky, řecky a latinsky. Jeho mimořádné schopnosti a odhodlání ho po třech letech dovedly ke studiu na prestižní Columbia College, kde vynikal jak ve studiu, tak ve sportu.
Je to podobné, jako když se dnes pustíte do nového podnikání – nezáleží tolik na tom, s jakým kapitálem začínáte, ale na vaší vizi, odhodlání a schopnosti překonávat překážky.
Vzdělání jako životní cesta
Po absolvování Columbijské univerzity pokračoval Pupin ve vzdělávání v Evropě – na Univerzitě v Cambridge a Berlínské univerzitě, kde získal doktorát pod vedením slavného Hermanna von Helmholtze.
Jeho akademická cesta je pozoruhodná:
1. Columbia College, USA – bakalářský titul (1883)
2. Univerzita Cambridge, Velká Británie (1883-1885)
3. Berlínská univerzita, Německo – doktorát (1889)
Revolucionář v telekomunikacích
V roce 1889 se Pupin vrátil na Columbijskou univerzitu jako profesor. Jeho největším přínosem bylo zdokonalení dálkového telefonního spojení. Vyvinul tzv. Pupinovy cívky, které umožnily přenos telefonního signálu na mnohem větší vzdálenosti.
Představte si to jako stavbu dálničních odpočívadel na dlouhé cestě – stejně jako řidič potřebuje místo k odpočinku a doplnění energie, i telefonní signál potřeboval "odpočinout si", aby mohl pokračovat na dlouhé vzdálenosti. Pupinovy cívky byly přesně tím, co signál potřeboval.
Tento vynález byl tak významný, že ho společnost American Telephone & Telegraph (AT&T) koupila za značnou částku, což Pupina finančně zajistilo.
Vědec, vlastenec a filantrop
Mimo svou vědeckou práci byl Pupin také vášnivým vlastencem. Sloužil jako honorární konzul Srbska v USA (1912-1920) a sehrál důležitou roli při stanovení hranic nově vzniklého Království Srbů, Chorvatů a Slovinců po první světové válce.
Během první světové války organizoval výzkumnou skupinu pro detekci ponorek a prováděl experimenty s cílem zdokonalit podmořskou komunikaci.
Jeho filantropická činnost byla stejně pozoruhodná jako jeho vědecká kariéra:
• Založil Fond Olimpijada Aleksić-Pupin na paměť své matky
• Vytvořil Mihajlo Pupin Foundation pro podporu vzdělávání
• Financoval elektrizaci a vodní dílo ve svém rodném Idvoru
• Daroval více než 500 publikací Bělehradské univerzitní knihovně
• Založil první srbské emigrantské organizace v USA
Uznání a ocenění
Za svou mimořádnou práci byl Pupin oceněn 34 patenty a mnoha prestižními vyznamenáními:
• Pulitzerova cena za autobiografii "From Immigrant to Inventor" (1924)
• Členství v Národní akademii věd USA (1905)
• Edison Medal od Amerického institutu elektroinženýrů (1919)
• IEEE Medal of Honor (1924)
• John Fritz Medal (1931)
Mimo to získal 29 čestných doktorátů z prestižních univerzit po celém světě a byl členem mnoha vědeckých společností.
Odkaz pro budoucnost
Pupin zemřel 12. března 1935 v New Yorku, ale jeho odkaz žije dál. Jeho jméno nese Pupinova budova na Kolumbijské univerzitě, most přes Dunaj v Bělehradě, a dokonce i kráter na Měsíci.
Jeho životní příběh je inspirací pro všechny, kteří věří v sílu vzdělání a odhodlání. Je to příběh, který nám připomíná, že nezáleží na tom, odkud pocházíte, ale kam směřujete.
Mihajlo Pupin byl nejen geniálním vědcem, ale také člověkem s velkým srdcem, který nikdy nezapomněl na své kořeny a vždy se snažil pomáhat druhým. Jeho život je svědectvím o tom, že s pílí, vzděláním a odhodláním lze dosáhnout mimořádných věcí.
Zajímavosti
• Jeho autobiografie byla přeložena do srbštiny pod názvem "Od pašnjaka do naučenjaka" (Od pastvin k vědci)
• V roce 1911 Google oslavil 157. výročí jeho narození speciálním Google Doodle
• Jeho dcera Barbara se narodila v roce 1899 a zemřela v roce 1962
• Byl oddaným pravoslavným křesťanem a hlavním finančním podporovatelem kláštera sv. Sávy
• Je zařazen mezi 100 nejvýznamnějších Srbů v historii
Mihajlo Pupin je důkazem toho, že skutečný génius není jen v intelektu, ale v kombinaci znalostí, odhodlání a touhy přispět k lepšímu světu.