Když uvažujeme o elektrotechnice a inženýrství, naše mysl se často ubírá k průmyslovým transformátorům či výkonným měničům. Existují však inženýři, kteří tyto znalosti nasměrovali k záchraně lidských životů. Leslie Alexander Geddes (24. května 1921 – 25. října 2009) byl americkým elektroinženýrem a fyziologem. Jeho mimořádná schopnost propojovat tyto dva zdánlivě nesourodé světy položila základy pro lékařské přístroje, které dodnes bez nadsázky pomáhají tlouci milionům lidských srdcí.
Mezinárodní vzdělání od neživých obvodů po fyziologii
Leslie A. Geddes se narodil 24. května 1921 ve Skotsku. V mladém věku se se svou rodinou přestěhoval do provincie Québec v Kanadě. Své hluboké technické znalosti začal budovat na McGill University v kanadském Montrealu, kde získal bakalářský (B.S.) a magisterský (M.S.) titul v oboru elektrotechniky. Jeho zvídavost ohledně fungování lidského těla jej však vedla k dalšímu studiu; doktorský titul (Ph.D.) v oboru fyziologie úspěšně získal na texaské Baylor University College of Medicine v Houstonu.
Úspěšná akademická a pedagogická dráha
Během svého pobytu na McGillově univerzitě působil Geddes jako instruktor elektrotechniky a neurofyziologie. Své další působiště nalezl na Baylorově univerzitě, kde pracoval zprvu jako odborný asistent, docent a nakonec coby řádný profesor fyziologie. Na této instituci také vykonával funkci ředitele oddělení biomedicínského inženýrství. Aby toho nebylo málo, působil v Houstonu i jako mimořádný profesor fyziologie na University of Texas Dental Branch a rovněž na veterinární fakultě Texas A&M.
V roce 1974 se natrvalo přesunul na fakultu Purdue University ve West Lafayette ve státě Indiana. Na této univerzitě se stal emeritním profesorem bioinženýrství a sloužil zde také jako bývalý ředitel Hillenbrandova biomedicínského inženýrského centra. Geddes rovněž působil v roce 1985 jako profesor zdravotních věd na univerzitě v Torontu.
Zlomové lékařské vynálezy a vliv na kosmický program
Výzkumný záběr Leslieho A. Geddese byl obdivuhodně široký a mimořádně praktický. Detailně se věnoval výzkumu elektromyografie, srdečního výdeje, kardiostimulace, ventrikulární defibrilace a měření krevního tlaku. Od ukončení studia na univerzitě se nepřetržitě zajímal o samotné vlastnosti stimulačních a záznamových elektrod. Mezi jeho klíčové úspěchy a objevy patří:
• Zdokonalení kardiostimulátorů a defibrilátorů: Přesně demonstroval a objevil ta nejoptimálnější místa na hrudníku pro efektivní kardiostimulaci nebo defibrilaci.
• Aplikace v NASA a v moderních nemocnicích: Podařilo se mu vyvinout metodu pro zisk elektrokardiogramu a sledování dýchání pacienta za pomoci hrudních elektrod, určenou pro agenturu NASA. Tato metoda se v současnosti stala naprostou rutinou pro monitorování pacientů po celém světě.
• Nové metody pro budoucí lékaře: Se svými kolegy vyvinul řadu nových učebních technik určených pro lékařské vzdělávání.
Není divu, že byl tento vědec velmi plodným autorem. Za svůj život publikoval přes sedm set vědeckých prací a napsal třináct knih. Podílel se rovněž na zisku 22 amerických patentů. Ohromujících 21 z nich představovalo přímou aplikaci elektrických a elektronických oborů v medicíně.
Ocenění průkopnické práce a závěr života
Své obrovské vědomosti propůjčoval jako poradní redaktor pro četné vědecké časopisy a také jako konzultant pro National Science Foundation, americkou organizaci FDA a National Institute of Health.
Během svého dlouhého profesního života posbíral ta nejvyšší vědecká uznání. Byl zvolen do Národní inženýrské akademie v roce 1985. V roce 1971 mu jeho domovská McGillova univerzita udělila čestný titul D.Sc. (honoris causa). K jeho prestižním oceněním dále patří:
• Nightingale Prize obdržená v roce 1972 za jednu ze svých publikovaných prací.
• Edisonova medaile IEEE (1994) za jeho fundamentální a stěžejní přínos v oblasti aplikované biomedicínské instrumentace a za hluboké porozumění elektrickým vlastnostem kardiovaskulárního systému lidského těla.
• Národní medaile za technologii (2006), kterou mu propůjčil americký prezident George W. Bush jako ocenění jeho přínosu k návrhu elektrod a obnově tkání.
Byl aktivním členem Americké fyziologické společnosti a působil v prestižní pozici Fellow v několika dalších organizacích, jako jsou IEEE, Americká kardiologická společnost, Královská lékařská společnost nebo Americká asociace pro pokrok ve vědě. V civilním životě byl naturalizovaným občanem USA, s manželkou LaNelle Nerger Geddesovou měli jednoho syna, který se jmenoval James Alexander Geddes. Dr. Leslie A. Geddes zemřel ve věku 88 let 25. října 2009 ve městě West Lafayette v Indianě. Jeho objevná technická řešení a cit pro záchranu životů však na kardiologických odděleních pracují dodnes.