Georg Simon Ohm pocházel z chudé rodiny a většinu svého života trpěl nedostatkem financí. I přesto se stal významným matematikem a fyzikem, který se proslul tzv. Ohmovým zákonem, jenž popisuje vztah mezi elektrickým proudem, odporem a napětím.
Ohm se narodil 16. března 1789 v Bavorsku jako syn zámečníka. Z počátku jej vzdělával sám otec, který měl přehled v různých oblastech i bez formálního vzdělání. Až později Georg nastoupil na gymnázium. Na toto studium navázal roku 1805 studiem na univerzitě v Erlangenu. Již v tuto dobu měl Ohm vynikající znalosti o pokročilé matematice. Vzdělávání jej ale nebavilo, místo učení a soustředění na školu hledal rozptýlení jinde. A přes nesouhlas a nevoli svého otce mladý Ohm své studium po třech semestrech opustil a odstěhoval se do Švýcarska, kde našel pracovní pozici jako učitel matematiky.
Cesta k objevům
Ve svém volném čase dobrovolně studoval nejvýznamnější matematiky. V roce 1809 pozici učitele opustil, stále vyučoval soukromě a znovu se přihlásil na univerzitu v Erlangenu, kde také získal doktorát. Na této škole začal přednášet jako profesor, ale kvůli špatným platovým podmínkám vyměnil tuto univerzitu za jinou v Bamberku.
Jelikož chtěl Ohm zlepšit své postavení mezi jinými odborníky, napsal učebnici geometrie. Tento text začal být uznávaný a to vedlo k nabídce učení v Kolíně nad Rýnem. Ohm zde měl možnost využívat fyzikální laboratoř, ve které měl veškeré pomůcky ke zkoumání elektřiny a magnetismu, které v té době zkoumal nejeden vědec. Poctivá práce Ohma přivedla v roce 1827 k vydání publikace „Die galvanische Kette, mathematisch bearbeitet“. V ní sepisuje veškeré své poznatky a elektromagnetické teorie či všemi známý Ohmův zákon.
Ohm byl odlišný od jiných Německých vědců tím, že na elektřinu a magnetismus hleděl z matematického hlediska. To mělo za vinu špatné přijetí mezi odborníky. Až po zmíněném díle se jeho postavení mezi kolegy začalo zlepšovat. V roce 1841 dospěl k životnímu úspěchu, po kterém toužil. Dostal ocenění Copleyovu medaili od královské společnosti v Anglii a také získal zahraniční členství. Na něj navázali i další členství v jiných organizacích. Co Ohm považoval za velký životní úspěch, bylo jmenování profesorem na univerzitě v Mnichově v roce 1849. Zde našel svůj zasloužený klid.
Georg Simon Ohm zemřel na následky mozkové mrtvice v Mnichově roku 1854. Nikdy se neoženil a žil velmi skromný život. I přes veškeré nezdary ve svém životě, bylo bezmála po třiceti letech od Ohmova úmrtí na mezinárodním kongrese fyziků rozhodnuto, že jednotka elektrického odporu se bude nazývat ohm.