Bez jeho vynálezu by moderní počítače, mikroprocesory ani embedded systémy nevypadaly tak, jak je známe dnes. Dov Frohman (narozen 28. března 1939) je izraelský elektroinženýr a manažer, který stojí za vznikem paměti EPROM – přepisovatelné paměti, jež zásadně změnila vývoj počítačového průmyslu.
Dětství poznamenané válkou
Frohmanův příběh je neobvyklý už svým začátkem. Narodil se v Amsterdamu v rodině polských Židů, kteří do Nizozemska emigrovali před sílícím antisemitismem v Polsku. Po německé okupaci v roce 1942 rodiče předali malého Dova do péče nizozemského odboje, který jej ukryl u ortodoxní křesťanské rolnické rodiny Van Tilborghových. Ti jej po celou dobu války skrývali. Frohmanovi rodiče válku nepřežili – zahynuli v holokaustu.
Po válce jej dohledali příbuzní žijící v Izraeli. Po několika letech strávených v sirotčincích pro děti válečných obětí Frohman v roce 1949 emigroval do nově vzniklého státu Izrael, kde vyrůstal v Tel Avivu a později sloužil v izraelské armádě.
Studium a začátky v elektronice
V roce 1959 nastoupil na Technion – Israel Institute of Technology, kde vystudoval elektrotechniku (1963). Poté odjel do USA na University of California, Berkeley, kde získal magisterský (1965) a doktorský titul (1969). Po magisterském studiu nastoupil do výzkumných laboratoří společnosti Fairchild Semiconductor.
Vynález EPROM
V roce 1969, po dokončení doktorátu, následoval bývalé manažery Fairchildu – Gordona Moora, Roberta Noyce a Andyho Grovea – do nově založené společnosti Intel. Právě zde v roce 1970 při řešení poruchy jednoho z prvních produktů Intelu přišel s konceptem EPROM (erasable programmable read-only memory).
Do té doby existovaly v podstatě dva typy pamětí:
• RAM – snadno programovatelná, ale po odpojení napájení ztrácela data,
• ROM – data byla trvalá, ale jejich zápis vyžadoval nákladný a týdny trvající proces „vypálení“ v továrně, který navíc neumožňoval žádné pozdější úpravy.
EPROM tento problém vyřešil: šlo o nevolatilní paměť, kterou bylo možné znovu naprogramovat v laboratoři během minut. Spoluzakladatel Intelu Gordon Moore o vynálezu prohlásil, že byl pro rozvoj mikropočítačového průmyslu stejně důležitý jako samotný mikroprocesor. EPROM se navíc stal po dlouhá léta nejziskovějším produktem Intelu a položil základ pozdějšímu rozvoji flash pamětí.
Budování Intelu v Izraeli
Po vynálezu EPROM Frohman krátce vyučoval elektrotechniku v ghanské Kumasi, poté se vrátil do Intelu. Jeho dlouhodobým cílem však bylo vybudovat centrum špičkového výzkumu přímo v Izraeli. V roce 1974 pomohl založit malé vývojové centrum Intelu v Haifě – první pobočku firmy mimo Spojené státy.
V roce 1985 se stal generálním ředitelem Intel Israel. Významným momentem jeho kariéry byl rok 1991 během první války v Zálivu, kdy Irák útočil na Izrael raketami Scud. Navzdory doporučením civilní obrany zavřít nepodstatné provozy Frohman rozhodl ponechat Intel Israel v provozu – jako jedinou výrobní firmu v zemi, která během války nepřerušila činnost. Tuto zkušenost později popsal v článku pro Harvard Business Review.
Pod jeho vedením se Intel Israel rozrostl na centrum globálního výzkumu a vývoje bezdrátových technologií, kde vznikla například technologie Centrino pro notebooky. Dnes představují izraelské pobočky Intelu miliardové investice a tisíce pracovních míst a tvoří klíčovou součást izraelského high-tech průmyslu.
Ocenění a odkaz
Za vynález EPROM byl Frohman uveden do National Inventors Hall of Fame a získal řadu ocenění od IEEE i izraelského státu. Z Intelu odešel do důchodu v roce 2001. Je také autorem knihy Leadership the Hard Way (spoluautor Robert Howard, 2008), v níž shrnul své manažerské zkušenosti. Jeho často citovaný výrok zní:
„Myslím, že každý skutečný lídr se dnes musí naučit vedení tou těžší cestou – tím, že to prostě dělá. Znamená to přijmout turbulenci a krizi, nikoli se jim vyhýbat.“
Příběh Dova Frohmana spojuje osobní odvahu s technickým průlomem, který dodnes ovlivňuje způsob, jakým ukládáme a přepisujeme data v elektronických zařízeních po celém světě.