Když v říjnu 1957 Sovětský svaz vypustil Sputnik, Amerika zažila šok. O necelé čtyři měsíce později odpověděla vlastní družicí Explorer I. Za tímto triumfem stál muž narozený na opačném konci světa – William Hayward Pickering, všem známý jako Bill.
Ze země kiwi ke hvězdám
Bill Pickering se narodil 24. prosince 1910 ve Wellingtonu na Novém Zélandu. Už jako školák projevoval zájem o vědu a techniku. Navštěvoval Havelock School – stejnou školu, kterou předtím absolvoval Ernest Rutherford, budoucí nositel Nobelovy ceny a „otec jaderné fyziky".
Představte si to jako fotbalovou akademii, ze které vyšel mistr světa. A pak přichází další talent se stejnými sny.
Pickering pokračoval na Wellington College a poté studoval rok na Canterbury University College. Pak přišlo rozhodnutí, které změnilo jeho život – odjet do Spojených států.
Caltech a Nobel laureát jako školitel
Na California Institute of Technology (Caltech) dokončil Pickering bakalářské studium. V roce 1936 zde získal doktorát z fyziky. Jeho specializací byla elektrotechnika, konkrétně oblast dnes známá jako telemetrie – dálkový přenos měřených dat.
Vedoucím jeho disertační práce byl Robert A. Millikan – fyzik, který v roce 1923 obdržel Nobelovu cenu. Pickering se učil od těch nejlepších.
Jeho disertace nesla název „A Geiger Counter Study of the Cosmic Radiations" – studie kosmického záření pomocí Geigerova počítače. Téma, které předznamenalo jeho budoucí kariéru.
Jet Propulsion Laboratory: 22 let u kormidla
V roce 1944, uprostřed druhé světové války, začal Pickering pracovat v Jet Propulsion Laboratory (JPL) v Pasadeně v Kalifornii. O deset let později, v roce 1954, se stal jeho ředitelem.
JPL pod jeho vedením pracovala nejprve pro americkou armádu. Pickering řídil projekty raket Private a Corporal. Ale skutečná revoluce teprve přicházela.
31. ledna 1958: Amerika ve vesmíru
Sovětský Sputnik vyvolal v Americe paniku. Studená válka dostala nový rozměr – vesmírný závod.
Pickeringův tým odpověděl bleskově. 31. ledna 1958 vypustili z mysu Canaveral družici Explorer I na raketě Jupiter-C. Stalo se tak necelé čtyři měsíce po Sputniku.
Explorer I nebyl jen symbolickým úspěchem. Družice obíhala Zemi deset let a přinesla zásadní vědecký objev. Následující mise Explorer III objevila radiační pás kolem Země – dnes známý jako Van Allenův radiační pás.
Od armády k NASA
V roce 1958 byly projekty JPL převedeny pod nově založenou NASA. Pickeringův tým se soustředil na nepilotovaný vesmírný program.
Pod jeho vedením JPL realizovala řadu průkopnických misí:
• Program Pioneer – první americké sondy směřující k Měsíci a do meziplanetárního prostoru.
• Program Ranger – sondy, které pořídily první detailní snímky měsíčního povrchu před nárazem na jeho povrch.
• Program Surveyor – měkké přistání na Měsíci, příprava na pilotované mise Apollo.
• Program Mariner – průlety kolem Venuše a Marsu. Mariner 4 v roce 1965 pořídil první detailní fotografie Marsu z blízka.
Odchod na vrcholu
Pickering odešel z pozice ředitele JPL v roce 1976. Jeho načasování bylo symbolické. Právě se chystaly starty misí Voyager, které měly prozkoumat vnější planety Sluneční soustavy. A sonda Viking 1 mířila k přistání na Marsu.
Pickering předával štafetu v okamžiku, kdy jeho práce nesla nejvýraznější plody.
Ocenění a pocty
Pickeringovy příspěvky kosmonautice mu vynesly řadu prestižních ocenění:
• Magellanic Premium (1966) – jedna z nejstarších vědeckých cen v Americe.
• IEEE Edison Medal (1972) – prestižní ocenění v elektrotechnice.
• National Medal of Science (1975) – nejvyšší vědecké vyznamenání udělované prezidentem USA.
• Japan Prize (1994) – japonská obdoba Nobelovy ceny.
• Daniel Guggenheim Medal (2000) – za přínos letectví a kosmonautice.
Pickering byl také zakládajícím členem National Academy of Engineering. Získal titul KBE (čestné rytířství Britského impéria) a ONZ (čestné členství Řádu Nového Zélandu).
Návrat ke kořenům
Přestože strávil většinu života v Americe, Pickering nezapomněl na svou rodnou zemi. Od roku 1977 až do své smrti působil jako patron New Zealand Spaceflight Association – organizace propagující kosmonautiku.
Od roku 1999 byl patronem Nexus Research Group – jediné školní výzkumné skupiny na Novém Zélandu.
V březnu 2002 měl tu čest znovu otevřít Gifford Observatory ve Wellingtonu. Byla to hvězdárna, kterou jako student často navštěvoval. Kruh se uzavřel.
Závěr života
Bill Pickering zemřel 15. března 2004 ve svém domě v La Cañada Flintridge v Kalifornii. Příčinou byla pneumonie. Bylo mu 93 let.
Z malého Nového Zélandu až k řízení jedné z nejvýznamnějších vesmírných institucí světa. Bill Pickering dokázal, že talent nezná hranic. Jeho družice a sondy otevřely lidstvu okno do vesmíru – k Měsíci, Venuši, Marsu a dál.
Když dnes sondy Voyager pokračují v cestě mezihvězdným prostorem, nesou s sebou i kousek Pickeringova odkazu. Muže, který se narodil pod jižním křížem a ukázal Americe cestu ke hvězdám.