Profesor Alan Conrad Bovik je jméno, které sice nezná každý běžný uživatel streamovacích služeb nebo sociálních sítí, ale jeho práce přímo ovlivňuje vizuální zážitek miliard lidí po celém světě. Tento americký elektroinženýr, výzkumník a vizionář stojí za vývojem algoritmů a teorií, které umožňují optimalizovat kvalitu obrazu a videa – při zachování co nejnižšího přenosového datového toku. Jinými slovy: obraz, který vidíte na Netflixu, YouTube nebo ve vaší televizi, je díky Bovikově práci kvalitnější a přitom šetrnější k síti.
Akademická kariéra a výzkumná centra
Alan Bovik působí na University of Texas v Austinu, kde zastává titul Cockrell Family Regents Endowed Chair in Engineering a vede Laboratoř pro výzkum obrazu a videa (LIVE – Laboratory for Image and Video Engineering). Působí nejen na katedře elektroinženýrství, ale také v rámci Institute for Neuroscience, kde propojuje technologie s lidským vnímáním.
Jeho výzkum se zaměřuje především na:
• perceptuální kvalitu obrazu a videa,
• zpracování vizuální informace v kontextu lidského zraku,
• algoritmy pro streaming a kompresi obrazu,
• digitální televizi a fotografii,
• a nově také videoanalýzu pro sociální sítě.
Vliv na technologie: od Netflixu po Emmy
Bovik je autorem více než 1 000 odborných publikací a držitelem několika amerických patentů. Jeho citační index (h-index) přesahuje 135 a patří mezi nejcitovanější vědce v oblasti techniky a inženýrství. Algoritmy, které navrhl, tvoří jádro systémů pro hodnocení kvality videa, včetně těch, které využívá Netflix, Amazon nebo YouTube.
Za svou práci získal řadu mezinárodních ocenění, například:
• John Fritz Medal (2024) – nejprestižnější americké ocenění pro vědce a inženýry,
• IEEE Edison Medal (2022) – za celoživotní přínos v oblasti elektroinženýrství,
• Technologický a inženýrský Emmy® Award (2021) – za vývoj metrik pro optimalizaci videokódování,
• Progress Medal Královské fotografické společnosti (2019) – za pokrok v zobrazovacích technologiích,
• Primetime Emmy® (2015) – za vývoj modelů pro předpověď kvality obrazu.
Co konkrétně vymyslel a jak to funguje?
Bovik vyvinul modely, které simulují lidské vizuální vnímání – tedy způsob, jakým mozek a oči společně posuzují kvalitu obrazu. Například v algoritmu VIF (Visual Information Fidelity) se porovnává původní obraz se zkomprimovanou verzí a hodnotí se ztráta informací na základě toho, co by běžný divák skutečně vnímal.
Tento přístup výrazně převyšuje dřívější metody, které pracovaly čistě matematicky a nebraly v úvahu, jak lidské oko a mozek pracují s obrazem. Díky těmto algoritmům dnes firmy jako Netflix dokáží snížit datový tok videa bez zjevné ztráty kvality – což má obrovský dopad na úsporu šířky pásma i na uživatelskou spokojenost.
Ocenění a uznání z celého světa
Alan Bovik je členem Národní akademie inženýrství USA, Národní akademie vynálezců, Academia Europaea, IEEE Life Fellow a držitelem čestného členství Královské fotografické společnosti (HonFRPS). Také spoluzaložil a dlouhá léta vedl odborný časopis IEEE Transactions on Image Processing, který patří k nejvýznamnějším ve svém oboru.
Za svou kariéru obdržel také desítky dalších ocenění od odborných společností jako IEEE, OSA, SPIE, IS&T a EURASIP. Několik jeho článků bylo vyhlášeno jako nejlepší práce roku a pravidelně se objevuje mezi nejcitovanějšími vědci světa dle Web of Science.
Proč je práce Alana Bovika důležitá?
Profesor Bovik je důkazem toho, že kvalitní výzkum nemusí být pouze teoretický. Naopak – jeho přímý vliv na každodenní život miliard lidí je nezpochybnitelný. Díky jeho algoritmům je možné:
• snížit spotřebu dat při streamování videa,
• zvýšit vizuální kvalitu obrazu,
• optimalizovat kompresi bez ztráty percepční kvality,
• zefektivnit videoobsah pro sociální sítě i televizi.
Jeho práce je klíčová i pro vývoj budoucích technologií jako je 6G, umělá inteligence ve videoanalýze nebo medicínské zobrazovací systémy.
Další podrobnosti a ukázky jeho práce najdete na oficiálním webu laboratoře LIVE: http://live.ece.utexas.edu/